První dovolená s Evelínkou (9 měsíců) na ostrově Pag
Velmi dlouho jsem váhala, zda letos vyrazit s malou k moři. Zrovna jí bylo 9 měsíců a doposud cestování zvládala, nebyla ještě ani nemocná, takže vše s ní probíhalo bez problémů. Po dlouhém hledání kde bychom mohli vyrazit, jsme se rozhodli znovu pro ostrov Pag v Chorvatsku, byli jsme tam už vloni, kdy jsem byla na začátku 8 měsíce těhotenství a bylo to naprosto úžasné. Ostrov nás doslova pohltil a tak jsme zvolili ho znovu. Jednak jsme to tam již znali, věděli jak se tam jede, kde jsou krásné pláže a tak. Nejdříve jsme mysleli, že si najdeme apartmán jako vloni, ale nakonec jsme vybrali hotel s polopenzí, abych si i já odpočinula a nemusela se starat o jídlo. Zvolili jsme hotel Luna skoro na konci ostrova, v klidné a zapadlé rybářské vesničce Jakišnica, který měl i vlastní bazén a svou soukromou pláž. Což bylo ideální, protože jsem si mohla s malou jít kdykoliv lehnout na pokoj.
Cesta
Cesta na Pag z Prahy trvá cca 10 hodin, pokud jedete v kuse. Což samozřejmě my jsme nemohli, cca co 3 hodinky jsme se zastavili na 20-30 minut. Z Prahy jsme vyrazili odpoledne něco málo po oběde, na jídle se stavujeme v Budějovicích, kde ještě natankujeme, koupíme dálniční známku a jedeme. Rakousko se projíždí krásně, všude samé hory, spoustu tunelů a silnice skoro prázdné. Tady určitě stojí za to si udělat větší přestávku a chvíli se kochat výhledem na hory.
Tip:
Doporučuji zajet na benzínku Autobahnrasthaus St. Pankraz, která není vidět z dálnice, je tam trošku mimo schovaná, ale je super. Je tam občerstvení a hlavně vyhlídková věž, ze které je úžasný výhled na hory. GPS: 47.7733581N, 14.1778461E
Kromě dálniční rakouské známky se platí po cestě ještě 2 krát mýtné . Slovinsko se projede rychle, je to malé území, ale i tady se musí koupit dálniční známka a pak už jsou hranice, kde se stálé ukazují pasy a jsme v Chorvatsku.
Tady jsme to chtěli po cestě někde zalomit a usnou na chvíli, ale moc se nám to nedařilo, děti sice spaly, ale my jsme jen tak odpočívali a tak jsme se rozhodli jet dál. Na ostrov vedou 2 cesty, trajekt a most, vloni jsme jeli mostem, letos jsme si to chtěli zkrátit asi o 100 km a jeli tedy trajektem, první jel ve 4 hodiny ráno, takže po 3 hodině ranní jsme se k němu dostali a čekali už ve frontě aut. Evelínka celou cestu skoro prospala, nechápu to, čekala jsem úmornou cestu plnou křiků a to se nečekalo.
Trajekt jede chvilku asi 15 minut a jsme na ostrově!!! Zvláštní pocit být tady znovu, všechno se vrací a vybavuje, jakoby neuběhl ani rok a přitom se toho tolik změnilo. Je ještě tma a tak zamíříme na naše snad nejoblíbenější místo na pláž Jadra, tady zastavíme a čekáme až se rozední. Strávíme tady příjemné ráno, sami na pláži, klid a první ochutnávku moře v 7 ráno, kdy se tedy už odhodláme jít do vody.
 |
| Svítání na Jadra beach |
Ubytování
Na hotel (http://lunaislandhotel.com) dorazíme kolem poledne, ubytujeme se a dolehne na nás únava. Odpoledne vyrážíme k moři a poté na jídlo.
Následující dny si užíváme vody, sluníčka a dobrého jídla. Je tady krásně, čas plyne svým tempem a vlastně ani nevíte jaký den je. Je to relax..., relax od lidí, od města, od ruchu, od všeho a všech. To jsme chtěli a to jsme dostali a hlavně je to ideální pro děti. Oba si vody užívají strašně moc, Evelínka si pořád olizuje prsty a ochutnává pro ní zcela novou chuť - slanou, snaží se pochytat kamínky z pláže do ruky. Je spokojená a zdá se, že se jí tady líbí. Akorát ji to unavuje, takže si chodíme co 2 hodinky s ní lehnout a odpočinout si. Když ona spí já v podstatě si můžu odpočinou také, což je pro mne nezvyk, doma když spí, tak se snažím v tu chvíli udělat milión věcí a tady nemusím nic. Vlastně by se dalo říci, že se až nudím! Takže konečně sáhnu po knížce, poslechnu si nové písničky a taky relaxuji.
Stravování pro Evelínku jsem vyřešila následovně, nakoupila jsem ji spoustu jídla, hlavně jáhlové křupky, ty u nás teďkom frčí. Vzala jsem si sebou varnou konvici, protože na pokoji na hotelu nebyla, abych jí mohla udělat mléko a čaj kdykoliv a pak jsem si vzala tyčový mixér na dělání přesnídávek. Takže žádný problém ani s jídlem pro ní nebyl.
Gligora - továrna na sýr
Jeden den jsme vyrazili na výlet, ostrov Pag je proslulý svým sýrem Paški. Stojí zde 8 továren na výrobu tohohle sýru. jednu z nich jsme navštívili, provedli nás továrnou, viděli jsme proces výroby a zavítali na ochutnávku místních sýrů.
Paški sýr u nás známý není, ale celosvětově je. Dokonce v roce 2003 vyhrál cenu za nejlepší sýr.
Sýrarna Gligora se zúčastnila světové soutěže World Cheese Awards a ve všech kategoriích získaly sýry zlaté medaile. Sýr byl zařazen na seznam deseti nejlepších sýrů na světě. Ty sýry jsou zvláštní svou jedinečnosti, který se vyrábí z ovcí pasoucí se na ostrově, rolí hraje taky vítr, který zde rozprostírá kapky slané vody atd.
Více info o sýrů www.sirena.hr
Město Pag
Asi největší město na ostrově, kde jsme se chtěli trochu pokochat historií. Pag jako město je malebné, ale za hodinku už nemáte, co vidět. Žádné velké památky se zde nenachází, pár malebných uliček, kavárničky u moře a stánky podél promenády. Za městem jsou saliny, kde se těží sůl, právě z ostrova pochází až 2/3 produkce solí pro Chorvatsko. Těžba solí je vidět po celé hladině jak se rozprostírá, dnes se ale sůl těží umělým zahříváním solí a následným odpařováním.
 |
| Saliny |
 |
| Saliny |
Oproti loňsku, kde jsme za objevování plážemi vyráželi každý den, se letos tohle změnilo. S malou se nedalo vyrazit na celý den na pláž, nezvládla by to v tom teple a byl to prostě nesmysl, takže jediná pláž, na které jsme se zastavili byl Svati Duh. Zde jsme strávili asi 2 hodinky a bylo to moc příjemné. Ty pláže na ostrově prostě mají něco do sebe, krásný výhled na okolí a doslova fascinují výhledy na měsíční krajinu ostrova.
Cesta zpátky se trošku táhla, jako každá cesta domů, ale vše proběhlo jak mělo. Evelínka zvládla naprosto dokonale celou dovolenou, užila si ji a já taky, dokonce jsem si i na chvíli odpočinula.
Takže dovolenou s miminkem rozhodně doporučuji, myslím, že pro pro ní to bylo určitě lepší dýchat čistý vzduch od moře, koupat se ve slané vodě a být s námi se všemi pohromadě, než zavřená v pražském bytě...
