Doksy - Máchovo jezero

pátek 2. prosince 2016 Máchovo jezero, 472 01 Doksy, Česká republika

Máchovo jezero, velmi známé a pro Pražáky takové blízko dostupné moře. Já se musím přiznat, že tahle vlna jet v létě "na Máchač" mě absolutně minula. Ale prostě nejsem ten typ, který se rád váli na přecpané pláži, čichá odér smažáku z místních bufetů a přemýšlí nad kvalitou rybníku. Ne že bych byla nějaká fajnovka, to ne, ale využití takového dne si představuji trošku jinak...
Možná kdyby mi bylo 18 let a jela tam s partou kamarádu tak bych řekla, že to byl fajn den, ale tohle období už u mne pominulo a když už někam vyrazím, tak chci aby to mělo trošku smysl a šmrnc:)






Takže moje první návštěva na Máchově jezeře byla až letos na podzim. Musím říct, že okolí je krásné a příroda kolem jezera je kouzelná, zvlášť takhle na podzim. Jezero leží v jakémsi údolí obklopené krásnými panoramami s výhledem na Bezděz. Prostě a jednoduše je to nádherné místo a ten, kdo to založil, věděl, co dělá. Všude kolem jsou pískovcové skály, najdeme zde také 2 ostrůvky (Myší zámek a Kachní ostrov), které slouží jako ornitologická rezervace.



Jezero neboli Velký Dokelský rybník se nachází v Libereckém kraji, patří mezi 8 největší rybník u nás. Má velkou historii, už jenom to, že rybník byl založen Karlem IV. Patřil mezi velmi oblíbené místo pro rekreaci hlavně vyšší šlechty, postupem času se Doksy staly luxusním lázeňským městem. Po válce lázně přestaly fungovat ale oblíbenosti u lidí stálé stoupala, už to nebylo místo jen pro vyšší společnost, ale jezdili zde všichni a hodně. Rozšiřovaly se pláže, zavedla se lodní doprava a místo se stalo dějištěm i mnoha kulturních a společenských akcí.
To vše je moc krásné a věřím, že v létě je tady úplně narváno, ale... Z dob od války a po revoluci uplynulo již spoustu let a na některých místech to vypadá pořád stejně, ale to je takový problém tady v Česku. Jako by lidi ani nechtěli "něco lepšího" nebo "hezčího". Trošku škoda, opravdu krásné místo, s krásným okolí, určitě jedinečné u nás, hlavně s nádhernými písčitými plážemi, ale opravdu se tady chceme válet na dece jeden vedle druhého, pít pivo z kelímku, dívat se na milion reklam na všech budovách, na podle mě kýčovité atrakce, které se tady cpou jedna vedle druhé, sedět pod reklamními slunečníky a jíst smažené hranolky s kečupem??? Možná bychom se mohli vrátit do historie tohohle kouzelného místa a uvědomit si, jak lidi žili tenkrát a jak to tady muselo vypadat, když se zde procházeli dámy v krásných šatech, odpočinuté po rašelinovém zábalu s deštíčkem, dali si výbornou kávu a kochali se tou krásou. Tenhle dojem mi tady trochu uniká...
Možná to člověk v létě nepozná, ale na podzim, kdy se zde je jen pár lidi procházející  po pláží, místní podniky uzavírají své krámy a vše je sklizeno a připraveno na zimní sezónu, tak jakoby se odkrývalo vše, co člověk v horkém dni přehlíží...

Naše putování začal v Doksech, kde jsme u vlakového nádraží nechali auto a vydali se na cestu. Původní plán, bylo obejít jezero celé dokola. To však ale záhy pominulo a jelikož byla i celkem zima, tak naše trasa skončila ve Starých Slapech, kde jsme se otočili a vrátili se zpět. Cestou jsme si skočili ještě na kávu do místního hotelu Port a pak se už vraceli zpět.














Jarmilina skála
Cestou jsme narazili na Jarmilinou skálou, po cestě je určitě takových míst spoustu. Jedná se také o vyhlídkové místo. Skála byla pojmenována v roce 1910, na počest 100 letého výročí Máchy a pokud znáte Máj, tak určitě víte po kom nese jméno a kdo byla Jarmila. Kdysi jezero bylo ale mnohem větší než dnes a proto skála tehdy zasahovala až do jezera. Dnes se tyčí na břehu a vede kolem ní cesta.





Takže podzim na "Máchači" moc hezký. Ta příroda dělá své, žádné přeplněné pláže, lidi se procházejí, pouští draky a taková pohodička tady panovala. Spoustu lidi houbařilo a pak šli všichni zase v klidu se zahřát domů.
Ten podzim stejně má své kouzlo i na pláži....