Česká Kanada

čtvrtek 10. listopadu 2016 377 01 Jindřichův Hradec, Česká republika

Moje nejmilovanější oblast naší republiky. Upozorňuji dopředu, že tento článek bude delší než obvykle. 
 Pokaždé když někomu řeknu, že jedu nebo jsem byla v České Kanadě, nikdo neví, kde to leží. Přitom to všichni znají. Velké dík patří panu Trpákovi, který byl velkým patriotem Jindřichohradecka, rád cestoval, navštívil severní Ameriku a došel na podle mne geniální myšlenku propagace. Takže pomocí pro nás exotického názvu propagoval svou rodnou oblast. 
V roce 1928 J.A. Trpák popsal Českou Kanadu jako romantickou krajinu rybníků a lesů takto:
„Přehlížíte nejromantičtější koutek české země, vlní se terén do kopců a tmaví se lesními porosty, díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce řadí se za sebou v nekonečných řadách.“ 


Tohle je jedna z prvním zmínek u nás o České Kanadě, až v roce 1994 byla Česká Kanada vyhlášena za přírodní park.
Česká Kanada je tedy oblast kolem Jindřichohradecka. Tedy přesněji jihovýchodně od Jindřichova Hradce,  je na pomezí Čech - Moravy - Rakouska, stojí zde hraniční kámen, který stojí za zmínku navštívit. Zaujímá větší města jako Slavonice, Novou Bystřici, Kunžák a Český Rudolec. 

Je to nádherná oblast, pro turisty méně známa.  Málokdo o ní ví, nebo sem nezavítá. Samozřejmě, že zde turisté jezdí, ale ne v takovém hojném počtu jako na ostatní místa. Oblast je posetá malebnými vesničkami, hlubokými lesy a spoustou rybníčku (ale opravdu spoustou). Je krásná a mě tady nechybí nic, nádherné cyklostezky, na kterých není tolik lidí jako např. na Šumavě, úžasná zajímavá místa, které jsou od sebe vzdálená nepatrně, spoustu zákoutí, skal, míst ke koupání, míst, kde si opravdu odpočinete od lidí a ten klid...

Je to oblast, kde můžete vidět Ďáblovou prdel, bizony i Cimrmana, unikátní úzkorozchodnou trať, hraniční kámen nebo si vyrobit keramický hrnek v Maříži. 

Trošku opustím od obecných věcí a jdu to rozebrat konkrétněji. Poprvé jsem se do České Kanady vydala na kole. Projeli jsme v podstatě celou Kanadu za 2 dny. Auto jsme nechali v Nové Bystřici a vydali se na cestu, přenocovali jsme v kempu ve Starém městě pod Landštejnem. Cyklostezky jsou tady naprosto v pohodě, žádné velké stoupání, jede se krásně lesy, kolem rybníčku no prostě nádhernou krajinou.

Keramika Maříž
Dojeli jsme zde kolem a zahlédli budovu, která nás trhla do očí. Vstoupili jsme dovnitř a kochali se, všude samá krásná keramika. Můžete zde strávit spoustu chvil, udělat si vlastní hrnek a nebo se jít občerstvit do budovy naproti, kde je krásná stylová restaurace. 
Takže jsme si nakoupili hrníčky, občerstvili se a vyjeli dál. Co bylo, ale pro nás velkým překvapením, když jsme nasedli na kola a hned za zatáčkou byla další budova s názvem keramika Maříž. Takže jsme zjistili, že jsou to dvě odlišné firmy a každý považuje tu svou keramiku za pravou mařížskou. Kdo ví, kde je pravda, ale původní mařížská keramika je  celoživotním dílem akademického malíře Kryštofa Trubáčka, který zde i žil a založil keramickou dílnu. Nicméně i tady jsme si koupili hrníčky a pak už opravdu jeli dál. 

http://www.keramika-mariz.cz




Bizoní farma
Farma neboli ranč je místem, kde chovají stáda bizónů a mají vlastní restauraci, kde si právě můžete pochutnat na specialitách z bizoni. Komplex byl otevřen v roce 2012, postupně se rozšiřoval, každým rokem něco přidělávají a když jsem to navštívila letos, po delší době, nějak se to kouzlo pro mne vytratilo. Stalo se z toho obrovské haló, kde všichni musí jet. V restauraci nemáte šanci si něco dát bez rezervace, stáda bizónů jsme taky neviděli a jediné, co Vás může uspokojit je otevřený stánek, kde prodávají bizóni polévku, klobásku nebo hamburger. Podle mne unikátní projekt, který strašně rychle vystřelil nahoru, ale kdo ví, jestli to není na úkor kvality...Nicméně rozhodně stojí za navštívení a bizóni maso je moc chutné.  Novinkou farmy jsou i teepee stany, které mne zaujaly a líbili se mi. 
http://www.bisonranch.cz


Hraniční kámen Čech - Moravy - Rakouska
Trojmezí - německy Dreiländerstein. Trojmezný hraniční kámen tří oblastí - Rakouska, Čech a Moravy. Poblíž trojmezného kamene na státní hranici jsou další historické kameny panství.

Tip na ubytování
Pokud hledáte něco kvalitního, hezké a v příjemném prostředí. Rozhodně doporučuji tzv. bed and breakfast Matějovec 38. Paní majitelka si penzion zařídila dle svých představ, dbá na kvalitu nejen v jídle, ale také ve vybavení pokojů. Jde tady na každém rohu vidět kvalita a že člověk s tím dál práci, u které přemýšlel. Rozhodně stojí za to strávit tady alespoň noc a nechat se unést v podstatě něčím pro mne novým a to, že tady se myslí na lidi, dát jim to nejlepší, co by chtěli na své dovolené nebo víkendu mít. 
http://www.matejovec38.cz

Více https://petrasurma.blogspot.cz/2016/11/matejovec-38-bed.html




Tip na skvělou domácí čokoládu nebo kávu ze všech koutů světa

Najdeme v budově starého mlýna, kde najdeme kavárnu i galerii. 

Více informací: https://petrasurma.blogspot.cz/2016/11/www.domlejna.cz.html



Česká Kanada z výšky - rozhledna u Jakuba
Rozhledna připomíná tužku, má unikátní dřevěnou konstrukcí je nejvyšší vyhlídkovou stavbou z dřevěných lepených profilů a a také nejvyšší dřevěnou stavbou u nás.
Z rozhledny je překrásný výhled snad na celou Kanadu. 



Trocha turistiky - Graselova stezka

Vydat se můžeme po stopách loupežníků, kteří kdysi zde loupili a skrývali zde své poklady. 

https://petrasurma.blogspot.cz/2016/08/graselova-stezka.html




Zajímavost - poslední úzkorozchodná železnice v ČR

Funguje zde od roku 1897 a svést se parním vlakem můžeme dodnes (v letní sezóně, jinak jezdí normální motorové vlaky. Rozchod kolejí je 76 cm. Cesta vede z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice a jede malebnými vesničkami, kde můžeme vystoupit a hned se krásně napojit na turistickou nebo cyklistickou stezku. 
V Nové Bystřici je vybodované i muzeum. 




NeTip nakonec - Malá Hluboká v Českém Rudolci

Mohl to být krásný zámek, ale bohužel jeho osud byl zpečetěn jinak a dnes vypadá zámek jako z hororu. Ale i přesto se těší oblibě fotografů.