V adventním víkendu jsme se náhodou ocitli nedaleko této obce. Věděla jsem, že zde nachází ono slavné jihočeské baroko, které je zapsáno v UNESCU. Dodnes to je vesnice a funguje jako osídlená oblast, takže se nejedná o žádný skanzen. Jak jsem se dočetla, selské baroko, které spadá přibližně do let 1840 - 1880, vzniklo přestavbou roubených venkovských usedlostí. V minulosti zde bydleli převážně Němci, až po válce se sem přesunuli Češi a začali se o stavení starat, neproběhly žádné stavební úpravy a proto v roce 1998 byla obec zapsáná do UNESCA. A samozřejmě je tohle místo spjaté s Bedřichem Smetanou a jeho Prodanou nevěstou, právě filmová adaptace se zde natáčela.

Vrchol Kleť byla pro mne doposud velkým neznámým. Ale přitom se na jejím vrcholu nachází tolik zajímavosti. Mezi hlavní patří nejstarší kamenná rozhledna u nás, dále zde najdeme horskou chatu, která zde stojí již od roku 1925. Před chatou se nachází nejvyšší položené sluneční hodiny u nás. Kousek dál je televizní vysílač, který zde stojí od roku 1978 a dosahuje 178 metrů a posledním zajímavým bodem je hvězdárna na Kleti, která stojí kousíček pod vrcholem. Tahle hvězdárna patří ke světovým špičkám v oblasti zkoumání planetek, dokonce jedna planetka je pojmenována Kleť.
Ještě snad už poslední zajímavosti, že na vrchol se můžeme dostat jedno sedačkovou lanovkou, která už je skoro u nás ojedinělá. Jízda nahoru trvá cca 15 minut a dosahuje převýšení 383 m.

Jak už to tak bývá u nás zvykem, adventní víkendy jsme někde pryč. Mimo Prahu, mimo město....Bohužel poslední roky sněhu nám nepřálo a když se nedá lyžovat, tak se snažíme výletovat i v nevlídném počasí. Tentokrát naše kroky směřovaly do Blanského lesa, kde leží obrovský komplex zříceniny nazvané Dívčí kámen.

Máchovo jezero, velmi známé a pro Pražáky takové blízko dostupné moře. Já se musím přiznat, že tahle vlna jet v létě "na Máchač" mě absolutně minula. Ale prostě nejsem ten typ, který se rád váli na přecpané pláži, čichá odér smažáku z místních bufetů a přemýšlí nad kvalitou rybníku. Ne že bych byla nějaká fajnovka, to ne, ale využití takového dne si představuji trošku jinak...
Možná kdyby mi bylo 18 let a jela tam s partou kamarádu tak bych řekla, že to byl fajn den, ale tohle období už u mne pominulo a když už někam vyrazím, tak chci aby to mělo trošku smysl a šmrnc:)

První let Evelínky v 11. měsících

Do Barcelony jsme se vydali na půl pracovně a napůl za poznáním. Těšila jsem se tam, ve Španělsku jsem nebyla nikde, takže jsem si koupila průvodce, připravila nás na cestu, tedy hlavně Evelínku a mohli jsme vyrazit. Natěšení jsme byli a doufali, že výlet bude stát za to.

Moje nejmilovanější oblast naší republiky. Upozorňuji dopředu, že tento článek bude delší než obvykle. 
 Pokaždé když někomu řeknu, že jedu nebo jsem byla v České Kanadě, nikdo neví, kde to leží. Přitom to všichni znají. Velké dík patří panu Trpákovi, který byl velkým patriotem Jindřichohradecka, rád cestoval, navštívil severní Ameriku a došel na podle mne geniální myšlenku propagace. Takže pomocí pro nás exotického názvu propagoval svou rodnou oblast. 

„Přehlížíte nejromantičtější koutek české země, vlní se terén do kopců a tmaví se lesními porosty, díváte se na nesčetné hladiny nejen velkých rybníků, ale hotových jezer orámovaných hustými lesy. A kamkoliv pohlédnete, všude se lesknou rybníky, široké potoky, točí se řeky, lesnaté kopce řadí se za sebou v nekonečných řadách.“ 

Jednoho svátečního dne jsme se brzo ráno vypravili do Norimberku, z Prahy se tam jede dobře a za necelé 3 hodinky jsme byli tam. My jsme tam jeli hlavně pracovně, takže dopoledne jsme se zabývali práci a odpoledne jsme vyrazili do města.

Dnes již zřícenina skalního hradu Habstein, neboli česky Jestřebí se nachází ve stejnojmenné obci.
Kdysi se na pískovcové skále, nedaleko Máchová jezera rozprostíral mohutný hrad. První zmínky hradu se datují již do 13. století,některé údaje ale popisují vznik hradu až v 15. století, kdy hrad postavily husité.  Kdo ví tedy, jak to s hradem bylo, ale určitě si zažil své. Dnes je z hradu zachovalá jen malá část, většina zdiva byla odnesena místními vesničany, což způsobilo sesuvy skály. Hrad byl postaven na skále, která je stupňovitého tvaru, na horní skále stál palác a věž, tohle dnes přístupné není, na dolní skále zbylo torzo hradu, které je přístupné a vedou v něm točivé schody, kterými se po vystoupání dostaneme až na vyhlídku nahoře.

A zase jsme v České Kanadě. V malebné vesničce Markvarec se nachází tohle kouzelné místo. V prostorách původně starého mlýna. Tady se snažili zachovat původní prvky, je to místo, kde je na prodej spoustu úžasných věcí. Myslím, že hned při vstupu Vám nebudou oči stíhat a vstřebávat, vše co zde nachází. Mohlo by to působit jako přeplácané místo, ale nepůsobí. Těch věcí je všude spousta a člověk než si objedná, tak se může projít a prohlédnout si věci.
Mimochodem, výběr káv a čokolád je neskutečný. Pokud si objednáte čokoládu jako já, budete sice čekat, než Vám ji nalámou a uvaří, ale ta chuť stojí OPRAVDU za to. Lepší jsem nikdy neměla.

Na tohle kouzelné místo plné odpočinku a krásného prostředí jsme narazili náhodou, když jsme se potulovali kolem v lesích. Hledali jsme něco, kde se občerstvíme a tady jsme dostali domácí bezinkovou limonádu, při pití nás to prostředí nějak uchvátilo, že jsme si hned na další víkend domluvili ubytování. A udělali jsme moc dobře. Krásně zrekonstruovaný statek s osobitým stylem dýchá krásnou atmosférou. Již na první pohled jde vidět, že tady mají kvalitní věci přednost. Jde to vidět na každičkém detailu, který je promyšlený.






Areál se skládá z několika budov, no areál jako není to nějak obrovské, spíše když člověk vleze dovnitř tak je to hezky zakompované, hlavní budova s pokojíčky, vedle stojí stodola, kde se dá najíst a je zde vstup na terasu a poslední budova je místnost s kuchyní, kde se podávají snídaně a 2 pokojíčky, z nichž v jednom z nich jsme byli ubytováni i my.





K tomu patří soukromý rybník, který jsme využili jako večerní procházku. Pokoje jsou zařízené velmi stylově a osobitým kouzlem. Náš byl v africkém duchu a byl moc krásný. Dominantou byla úžasná houpací síť. Koupelna útulná a ta postel!!! To byl ráj, ty kvalitní matrace, peřiny i povlečení no to nemělo chybu. Kvalita a přírodní materiál zde hraje obrovskou roli.









Je to především místo klidu a odpočinku. Ideální na chvíli vypnout a jenom relaxovat. Místo leží v srdci Kanady, takže i na vycházky to je dobrá lokalita, všude kolem jsou i studánka, kde se dá ochutnat voda. Prostě v malebném kraji, leží Matějovec...

Jeden víkend jsme vyrazili na výlet někde na Kokořínsko a chtěli jsme si zajít na dobrý oběd.
Původně jsme plánovali vyrazit jinde, ale při hledání hezké restaurace jsme narazila na tohle a podle fotek mne to uchvátilo.
Realita podle fotek nezklamala, ještě byl podzim kolem Halloweenu takže restaurace z venku u zevnitř byla krásně vyzdobená.

Na tohle místo jsem narazila na internetu, když jsem hledala místo konání oslavy pro mou Evelínku. Chtěla jsem místo v krásném prostředí, aby všichni, kdo se sjedou na oslavu si užili víkend a zároveň měli pohodlí a soukromí i pro sebe. Chtěla jsem prostě pohádkové místo, jelikož to byly její první narozeniny tak aby to bylo trochu stylově a něco neokoukaného. A jelikož máme rádi přírodu a hory, tak jsem hledala v těchto místech.Dalším aspektem byla pro mne velká společná místnost, kde bych mohla udělat pohoštění a kde bychom všichni seděli pohromadě a vlezli jsme.

Poslední letošní výlet na kolech

Nastal asi jeden z posledních hezkých již podzimních víkendů. Počasí přálo a tak jsme vyrazili do hor. Chtěli jsme Krkonoše projet na kole a vidět tak o víkendů více míst, ale na normálním kole (pokud člověk není blázen) tak se prostě umorduje už při prvním stoupáním.
My už jsme několikrát na elektrokolech byli, a je to naprosto perfektní. Za mne elektrokola doporučuji všemi deseti. Jednak se člověk dostane do míst, které by na normálním kole nebo pešky nestihl či nezvládl, člověka donutí více sportovat, více našlape kilometrů (ano musí se šlapat, není to skútr, jak si někteří myslí, že to jede samo) a na konci dne určitě bude spokojený každý, musí se tomu prostě příjt na chuť.
Jinak v Peci pod Sněžkou v místním Intersportu se dají elektrokola půjčit i koupit. Doporučí Vám i trasy, kde se dá dojet, kde se dá dobít baterie, ale jinak Vám samozřejmě při půjčení dají i nabíječku.

Právě tyhle dvě místa jsou spojeny s dětmi a především se značkou Hami. Tady se pěstují a vyrábějí přesnídávky. Tenhle článek bude taky o výletu...o jednom moc hezkém... S mojí malou Evelínkou jsme byly vybrány, že jsme se mohly zúčastnit s dalšími maminkami výletu po stopách Hami jablíček. Stalo se to tak, že jsem se zapojila do ambassadorského programu na portále klubu maminek, díky němuž jsem v obraze, co nového se v našem světě udává a co právě prožívají jiné maminky. Díky tomu, že si vedu tenhle blog o cestování s miminkem a hodně s malou cestujeme, tak je pochopitelné, že o jídlo pro malou se zajímám a prověřuji si, co jí dávám. Takže jsem byla moc ráda, že jsme se mohli vypravit.

Na tuhle rozhlednu jsme měli v plánu vyrazit již o týden dřív, kdy jsme byli na kolech. Ale už jsme to nestíhali a tehdy ve vlaku od dvou milých dam jsme se dozvěděli, že tam byli a že je tam krásně, hlavně výhledy.

Pojmenování stezky patří Janu Jiřímu Graselovi, který se zapsal do dějin jako loupežník. Dokonce překonal dosud nejznámějšího českého loupežníka Babinského. Jeho jméno, dnes známe jako "grázl" se stalo synonymem pro lumpa, podvodníka, gaunera, zločince či darebáka.

Měl být jeden z posledních teplých záříjových víkendů, takže jsme chtěli vyrazit na kolech.
Dneska jsme se rozhodli ale pro změnu a to hned ze dvou důvodu. Za prvé, jsme koupili cyklovozík pro malou a spolu s ním a dvěma koly bychom to do auta prostě nedali. A za druhé pořád jezdíme na výlety autem, tak jsme se rozhodli jet vlakem.

Dnes je pro nás poslední prázdninový víkend. Venku už jde vidět, že léto končí. Je krásných 21 stupňů a proto jsme se rozhodili, že bychom mohli vyjet na kolech. Já jsem na kole nebyla už 2 roky, takže jsem se těšila. Jenže jak to s malou udělat? Do úschovny na nádraží jí asi nevezmou :), takže jsme chtěli jí vyzkoušet dát do cyklovozíku a doufali, že se jí to bude líbit. Takže jsme ho půjčili na víkend a vyrazili do Brd.

Lesopark v Třanovicích je součásti naučné stezky, leží u řeky Stonávky.
Vstup do Lesoparku je ze dvou stran. První vede z hlavní cesty, kolem hospod přes nádherně zrekonstruovaný dřevěný most. Druhá cesta je v zadní části lesoparku u rodinných domů.
Lesopark se rozprostírá podél řeky Stonávky. Zahrnuje naučné tabule, dřevěné hrací kouty, odpočinková místa i krásný dřevěný altán.

Rozhledna byla otevřena v roce 2015,  její název byl odhlasován na internetu. Nakonec vyhrál název Babka podle nedalekého vrchu nad Zručí nad Sázavou.

Zámek vypadá již zdálky naprosto nádherně, připomíná mi staré kamenné domy a okolí z romantických filmů z pobřeží Anglie. Dle mapy by měla být kolem zámku zahrada, což je vždycky pro mne velké plus. Zámek byl původně středověkým hradem rodem Kolowratů, v 18. století vyhořel a pak byl přebudován do romantického stylu nynějšího zámku.

Vodní dům je unikátní expozice lokality Želivky vybodovaná teprve nedávno v letošním roce. Je to velmi moderní návštěvnické centrum, které návštěvníky seznamuje formou interaktivních expozic.
Z venku na mne budova působila jako kamenná kostka a moc jsem nechápala, proč je parkoviště plné aut. Už při vstupu jsem to pochopila. Uchvátilo mne to a opravdu bych to doporučila každému, je to podle mne nádherné. Zábavnou a hravou formou je tady vysvětleno, vše o vodě.

První dovolená s Evelínkou (9 měsíců) na ostrově Pag

Terčino údolí je krajinný park a národní přírodní památka, která se nachází cca 1 km od Nových Hradů. Pokud někdo namířeno do Novohradských hor, tak Terčino údolí patří do cílů návštěv.
Park založil v 18. století hrabě Buqoy na přaní své manželky Terezie. Dnes patří park k těm hezky upraveným, najdeme zde několik staveb, umělý vodopád, zříceninu hradu, louky, lesy, říčku Stropnici a vše doplněné krásně upravenými cestami a bílými lavičkami, které podtrhují krásy parku. Do nynější podoby se park dostal v roce 2007, kdy byl zrekonstruován. Předtím park utrpěl hlavně díky povodním.

Měli jsme pár dní volno a tak jsme se vydali na Šumavu.
Druhý den naší dovolené jsme se rozhodovali kam vyrazit, počasí bylo ideální pro výšlap, na koupání to nebylo a tak jsme se ráno rozhodli vydat se do hor.

Muzeum vesnických staveb středního Povltaví

Muzeum patří k pobočce hornického muzea v Příbrami. Na pozemku o rozloze 3 hektary se v roce 2000 začali přemisťovat stavby lidové architektury. Každým rokem mají v plánu přemístit jednu budovu. Dnes se zde nachází kolem cca 20 staveb, včetně holubníku, vodní pily, holubníku, včelníku, seníku, kříže a samozřejmě hlavních budov, špýcharů apod.

V krajině středního Povltaví se nachází rozhledna, která má za sebou zvláštní historii. Byla postavena již v roce 1926 na počest Prof. PhDr. Františka Drtiny, který sem chodíval i se svými přáteli (např. Aloisem Jiráskem), podle něho je dnes pojmenována i naučná stezka, která vede právě k rozhledně. Nastal rok 1967 a komunisty byla rozhledna stržena, několik let se pak pokoušeli turističtí nadšenci, obce i syn pana Drtiny o znovupostavení rozhledny. To se povedlo až v roce 2015, kdy byla Drtinovo rozhledna znovu postavena a otevřena. 

se 7 měsíční Evelínkou

Náš výlet začal jednu trošku pochmurnou ještě jarní neděli. Okolí Slap jsme si oblíbili a tak jsme se rozhodli se na Slapy podívat shora. Auto jsme nechali v Nažlovicích na parkovišti u Křížku, kde je takové menší centrální parkoviště pro tuto naučnou stezku.
Naučná stezka Drbákov - Albertovy skály, byla založena v roce 1933, ale pod názvem jenom Drbákov. V roce 1977 se připojují i Albertovy skály. Dneska stezka slouží turistům, kteří se nebojí výšek, vysokého převýšení, ale hlavně díky krásným vyhlídkám patří mezi nejhezčí místa středního Povltaví (což je zmiňováno i na cedulích po trati), ale zásluhou.

Obec Hojsova Stráž se nachazí cca 10 km od Železné Rudy, jedná se o spíše o oblast rekreační či východisko k turistice. My jsme se rozhodli vydat se po trase prenetským sedlem...

Vykopávky v Mikulčicích jsou přístupné celoročně, dokonce aspirovaly na zápis do UNESCA.
Historie spadá do 8. a 9. století, kdy zde stál velkomoravský hrad s podhradím, předhradím na ostrovech řeky Moravy. Jedná se o velmi významnou historickou a kulturní památka, která se stala významným místem počátků naší historie. Neboť zde působili oba věrozvěstové Cyril i Metoděj.

Jeden z mých nejhezčích výlety s kočárkem, který jsme na Šumavě podnikli.
Černé jezero je největší jezero u nás a zároveň největší jezero na Šumavě ledovcového původu. Díky vrstvě kalu, která se v jezeře usadila se hladina jezera jeví jako černá barva. Jezero leží v nadmořské výšce 1008 m.n.m. Vzniklo v poslední době ledové. Patří k jedním z 8 šumavském jezer ledovcového půdovu,
Přístup k jezeru je velmi snadný. Vychází se ze Špičackého sedla, odkud vede k jezeru asfalt, jedná se tedy o cyklostezku a také žlutou turistickou trasu, pro kočárek ideální cesta.  Trasa není vůbec náročná, je to velmi příjemná procházka po rovince. Trasa je dlouhá 3,5 km.

Zážitkový park, který ztělesňuje českou historii a přírodní jevy. To vše v parku můžeme vnímat pomocí našich smyslů. Byť zábavnou formu pro děti i dospělé, jednou z významných atrakcí je stezka naboso, kde na cestě dlouhé cca 1 km si naše holé nožky užijí.
Dominantou je postavená vesnice z raného středověku, dále zde najdeme archeologické naleziště, hospodu, bludiště, lukostřelnice, hřiště, atrakce, hospodu, směnárnu ( v Zeměráji mají vlastní měnu, kterou se zde platí), obchod a spousta her  pro děti, zvířata a mnoho mnoho dalšího, vše je postaveno a vytvořeno v duchu Zeměráje.

Hrad patří k jedním z nejstarších hradů u nás. Byl založen roku 1241 rodem Šternbergů, kteří jsou majiteli hradu dodnes. Hrad je postaven v gotickém stylu, uvnitř byl několikrát upravován. Interiér je ladený do baroktního stylu. Na konci 20. století byl na hrad zaveden vodovod a hrad byl i elektrifikován, tedy měl i výborné podmínky k bydlení.

Krásná nenáročná procházka na rozhlednu Veselý Vrch, odkud je hezký pohled na Slapy. Trasa je krátká a začíná v obci Mokrsko, kde je i menší parkoviště. Na rozhlednu vede žlutá turistická značka. Trasa není vhodná pro kočárek, my jsme měli malou v šátku. A výlet nám trval ani ne hodinku. Sice to bylo trošku cca 500 metrů do prudšího kopečka, ale nic náročného. Dá se zde dojít i z Prostřední Lhoty, kdy trasa je méně náročnější a měří kolem 2 km.
Mokrsko je známé hlavně díky svému bohatství zlata, je to v téhle oblasti velmi diskutované téma. Rozhledna byla postavena v roce 1999. Na rozhledně je pověšen nynější rok z velkých plechových číslic, které mění již od roku 2000 vždy na silvestra. Je to symbol obyvatel, kteří zvítězili nad těmi, co chtěli v okolí těžit zlato a zdevastovat tak jejich přírodu. Říká se, že se zde nachází až 80 tun zlata.
Rozhledna je vysoká 42 metrů.

PRAŠIVÁ

Godula (737 m.n.m.) 

Godula je vrchol Moravskoslezkých Beskyd, která má bohatou především slovanskou historii. Bývalo zde pohanské obětiště, najdeme zde prý i živou vodu. Jako každý vrchol opředený mýty, pověstmi i záhadami, tak i Godula má, co nabídnout. Tajně se zde scházeli evangelíci, což připomíná Toleranční pomník, kousek od vrcholu je schovaný i pomníček 10 výročí vzniku ČSR.

Karlovy Vary známé nejen díky filmovému festivalu, ale hlavně pro své léčebné účinky.

Pec pod Sněžkou

Tento článek je spíše tipem, kam jít na procházku s kočárkem v zimě, když ostatní členové rodiny si jdou zalyžovat. Trasu jsem začala v Peci přímo v centru, konkrétně u infocentra a šla pořád po trase značené jako K21. Je to cyklostezka (ale pozor, je slepá!!!), ale také bezbarierová trasa. Tahle cesta je značená také jako modrá turistická trasa, která vede až na Sněžku. Cyklotrasa končí u kapličky, dál už to je jen pro pěší.

Tady už jde vidět Sněžka!

Výstup na Plešivec

Je leden roku 2016 a letos budou Brdy zřejmě velkým hitem. My jsme se rozhodli jednu lednovou neděli si udělat výlet. Jelikož máme 3 měsíční malou princeznu, tak nic náročného to nemělo být. Naše trasa začíná v obci Lhotka, kde se po žluté vydáváme směrem ke smaragdovému jezírku. Teplota v tento den je kolem 4°C, ale jezírko je zamrzlé, takže zima se tu projevila.